Tři měsíce abstinence

by - října 12, 2017


Tohle je titulek hodný Andreje, nicméně je tak trefný, že to jinak nešlo. 
Od ukončení MJMK uplynuly skutečně tři měsíce, o kterých jsem netušila, jak je přežiju, nebo co všechno se za tu dobu stane. Tohle je vlastně příspěvek tak trochu o ničem a tak trochu o všem. A možná malinko vysvětlí, co jsem doposud jakože dělala a proč mi některé věci trvají déle, než jsem předpokládala, že mi zaberou.

Předně jsem během těch tří měsíců stačila nastoupit na plný úvazek do práce, dát výpověď a nastoupit do druhé. Zní to jako zábavná historka, ale vlastně je to dost složité vyprávění. Výsledkem na samém konci je, že mám za sebou období docela velkého stresu. A především jsem si musela zvyknout na úplně nový režim. Osm hodin denně v práci, plus nějaké hodiny strávené na cestách dojížděním, to je dost pochmurná rovnice, ze které jasně vyplývá, že mi nezbývá tolik času. Abych to upřesnila: v minulém roce a půl jsem byla víceméně doma. Jasně, studovala jsem a měla práci, ale do školy jsem realně musela asi desetkrát za semestr a pracovala jsem převážně z domova. Takže mi zbývaly doslova celé dny na psaní. A taky jsem je využila! Občas mi někdo z Vás napsal, že nechápe, jak jsem zvládla vyprodukovat tolik textu. Popravdě, já taky ne a zároveň i ano. Stávalo se totiž, že jsem měla opravdu celý den, takže jsem prostě zvládla 10 000 slov za 10 hodin a nepřišlo mi to zvláštní. Měla jsem čas.
Teď ho prostě nemám. S prací a školou mi zbudou asi dvě hodiny denně, které je prostě občas nutné vyplnit něčím jiným, nebo chci strávit čas s rodinou a přáteli. Je to alarmující a dost těžko jsem si na tenhle režim zvykla, ale věřím, že se brzy změní a na psaní si vyhradím nějaký prostor, i kdyby to měly být jen ty dvě hodinky denně.
A na jednu stranu jsem za tu pauzu docela ráda. Dokázala jsem si alespoň řádně vyčistit hlavu a po třinácti týdnech jsem schopná odpřísáhnout, že v hlavně už MJMK nenosím (teda mám ho tam navěky, ale dál ho nerozvíjím, chápete).


Během minulých tří měsíců jsem taky přišla o počítač. Jinými slovy se jednoho krásného dne rozbil a odnesla jsem ho na reklamaci, kterou mi neuznali. Jak si možná někteří pamatují, koupila jsem ho loni. Z čehož vyplývá, že jeho životnost byla přesně rok (2/3 třetí části MJMK, Dodatky k trilogii, Adventní příběhy a Druhý život Loly Blackové přesně). Zvládli jsme toho spolu dost, ale zároveň žalostně málo. Tak jako tak, museli jsme se nečekaně rozloučit.
Tohle je oficiálně první příspěvek z nového počítače, který jsem si přivezla teprve včera. Přejme mu všechno dobré, hlavně ať vydží moji psací zátěž. Mimochodem, říkám mu Andrej. MJMK tak oficiálně vzniklo od první kapitoly až po vydání e-booků na třech noteboocích a jednom stolním počítači během 12 let. To je slušná práce!

~••~

Během uplynulých tří měsíců jsem přečetla několik knih. O spoustě z nich jsem Vás stačila informovat tady na blogu, ale k recenzím na jiné jsem se nedostala. Takže z toho, co jsem přečetla, směle doporučuju následující:

Všichni ptáci na nebi od Charlie Jane Anders

"Poté, co se na střední škole cesty Patricie Delfineové a Laurence Armsteada za záhadných okolností rozdělily, ani jeden z nich nečekal, že toho druhého ještě někdy uvidí. Koneckonců, když jeden získá magické schopnosti a druhý vynalezne dvouvteřinový stroj času..."

Je to velmi čtivé, svižné, nikterak komplikované, přesto originální! Pro milovníky fantasy a sci-fi takřka povinnost, obzvlášť, pokud milujete obojí stejně. Já si u knihy hezky odpočinula.



O psaní od Stephena Kinga

„Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho. O radost, že? O radost. Část téhle knihy - možná až příliš velká - se zabývá tím, jak jsem se to já naučil dělat."

Kinga buď milujete, nebo nenávidíte. Já k němu chovám oba postoje, věřte mi. Jedno mu ale nikdy neupřu, bezmezně obdivuju jeho vytrvalost. Být auterm několika desítek knih a neopakovat se a držet si čtenáře, je vážně umění. Pokud chcete nahlédnout do jeho hlavy nebo najít pár rad, směle do čtení.


Město schodů od Roberta Jacksona Bennetta
"Atmosférický fantasy román o živých špionech, mrtvých bozích, pohřbené historii a tajemném, stále se měnícím městě Město Bulikov se před mnoha lety těšilo přízni Božstev a podmanilo si celý svět. Ale poté, co byli jeho ochránci za podivných okolností zavražděni, se z dobyvatele stal dobývaný; pyšná historie Bulikova byla vymazána a zcenzurována, pokrok se zastavil a z někdejší prosperující metropole se stala jen další koloniální výspa nové světové geopolitické mocnosti. Do tohoto zatuchlého, zpátečnického města přichází Shara Thivaniová."

Pro mě rozhodně kniha léta, bez debat. Sympatická hlavní hrdinka, žádný patos a romantika, fantastické město, fasinující fantasy svět a svižný příběh! Kniha, co chcete a zároveň nechcete dočíst, chápeme se?


Šest vran od Leigh Bardugo
"Ketterdam – rušné přístavní město, kde se dá za peníze koupit naprosto cokoliv. Nikdo to neví lépe než Kaz Brekker, fenomenální podvodník a zloděj. Neštítí se žádné špinavé práce a dokáže vybruslit z každé situace. Jednoho dne dostane nabídku, na kterou by kývl jen šílenec. Pohádková odměna však několikanásobně převyšuje všechna nebezpečí, která ze sebevražedné zakázky plynou. Sám to ale nezvládne. Bude potřebovat další pomocníky… "

Kniha měla podle mě (a to je otázka vkusu a věku) jednu vadu: byla příliš Young Adult a šla čtenářům (čtenářkám) příliš na ruku. Prostě hodně pocitů, zmatenosti a dost romantiky, hlavně aby na konci někdo někoho měl nebo minimálně chtěl. Věčná škoda! Jinak je to zábavné, temné a oddechové. No a grafické provedení je lahůdka.



~••~

Ale teď od knih zpátky ke mně. V létě jsem taky uspořádala několik srazů s fanoušky MJMK a bylo to jedním slovem skvělé. Mám nějaké fotky s nimi (s Vámi) a moc si jich vážím, ale nebudu je veřejně vystavovat online, kdyby to někomu z Vás nebylo příjemné. Ještě jednou bych chtěla hrozně moc poděkovat za to, že jste měli zájem, že jste přišli a byli jste prostě báječní! Dostala jsem od Vás spoustu podnětů k zamyšlení a moc krásné dárky, které mi budou napořád připomínat, kde jsem začínala a proč to všechno dělám: abychom všichni měli občas kam utéct před realitou.




Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, kolik čtenářů si MJMK najde. Mnohem víc mě však těší, že někteří díky MJMK našli nové přátele a začali se dokonce mezi sebou navštěvovat. To je prostě víc, než jen fanfikce. A sama jsem pak vděčná za to, že i já našla nové přátele. Malé i velké, ale nepochybně velmi významné. Stejné blázny, se kterými můžu probírat spisovatelské strasti, závislosti na kofeinu a neuvážené nákupy dalších knih. Stejné blázny, se kterými můžu vymetat bary a probírat zápletky v noci nad skleničkou. Stejné blázny, kteří akceptují, jak zvrhlá umím být. Dík je málo, ale je to něco, co můžu nabídnout.

~••~

A pak je tu samozřejmě věčné téma e-knih a tisku. Elektronická podoba  MJMK (pfd, mobi, epub) je hotová, ale vypustím ji do světa zároveň s tiskem. Bude tady, na blogu, a bude pochopitelně zdarma ke stažení. Tisk byl odložen zejména kvůli problémům s počítačem a samozřejmě kvůli nedostatku času.
Slibuju však, že se do toho opřu co nejdříve. Uvidíte. Bude to velkolepé rozloučení s jednou sebrankou a krásným životním obdobím!


Závěrem tohoto příspěvku chci jen poděkovat všem za podporu a trpělivost. Jsou věci, co ovlivnit nedokážu a jsou věci, které neuspěchám. Budu se snažit, aby to teď šlapalo rychleji... ale kdoví...



You May Also Like

8 Comments

  1. Kdybych já tehdy na ty srazy MJMK mohla... :D To by jste se všichni zblázili. :D Jinak, jedničku jsem už přečetla dvakrát, dvojku taky dvakrát a trojku též :D Jde se po třetí :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdepak! Nás se tam sešlo tolik šílených, že bys krásně zapadla! :)

      Vymazat
  2. Ahoj, když jsi na začátku tohoto článku zmínila Andreje, napadlo mě pár otázek. Andrej je moje oblíbená postava, ale je to také pan tajemný. Nastala někdy taková situace, že chtěl Andrej skončit se svojí "prací". Proč se stal Loliným mentorem? Vyděl se někdy od smrti jeho matky s jeho sestrou? Předem děkuji za odpověď

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Terko! Děkuju za otázky a omlouvám se za neaktivitu.
      Andrej je vskutku pan tajemný a taky jím navěky zůstane. Nicméně se svojí prací nikdy doopravdy skončit nechtěl. Nevěděl by totiž, co jiného dělat. Takový vždycky byl a bude až do posledního dne. Jiná realita pro něj neexistuje.
      Loliným mentorem se zpočátku stal z donucení. Chtěl chytit sampíra, nic víc, nic míň a ona mu sloužila jako velmi dobrá návnada. Až později si uvědomil, že jí doopravdy pomáhá.
      S Áňou se viděl. Několikrát a naposled krátce před její smrtí (viz kapitola Pod rouškou noci). :)

      Vymazat
  3. A ještě jedna otázka, Andrejův citát (Život není bitvou mezi dobrem a zlem, ale mezi zlem a ještě větším zlem) ten jsi vymyslela sama? Strašně se mi ten citát totiž líbí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ráda bych odpřísáhla, že je můj, ale jistě tuhle myšlenku použil někdo mnohokrát přede mnou a použije i mnohokrát po mně. ;)

      Vymazat
  4. Ahoj,
    chápu dobře, že už e-knihy jsou?? Jestli ano, kde si je můžu stáhnout???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. aha.... já si nepřečetla ten konec... takže to bude, až budou vytisknuté a rozeslané knížky, jo?
      moc se omlouvám! ☺♥

      Vymazat