10 důvodů, proč je důležité míti Edwarda

by - února 03, 2017

Říkala jsem si, že bude fajn začít psát blog něčím lehčím. Pokud sledujete delší dobu můj facebookový profil, nebo jste četli mé autorské poznámky a některé komentáře, kde mi občas ujedou docela podstatné informace, pak jistě víte, že pro postavu Edwarda Gregoroviče mám jistou slabost. Nepokrytecky to přiznávám, jestli si můžu dovolit být naprosto upřímná.


Edward je postava, která vznikla v mé hlavě ve stejnou chvíli jako myšlenka, že se dostaneme ke III. části Mé jméno, má krev. Takže je to pekelně dávno. Věděla jsem, jaké budou jeho povahové rysy, jak vypadá a dokonce i to, co mě u ostatních postav začalo napadat až mnohem později. Je to velká pohroma rodiny Blackových. Tak trochu převtělený Sirius, který odmítá dospět, ale zároveň překvapivě otevřený, upřímný a empatický člověk. Se Siriusem má společnou ale i tu druhou stránku jeho osobnosti – pro své nejbližší by položil život, jeho přátelé jsou jeho rodina a jakkoliv umí své protivníky potrápit, nepřekročil by určité hranice. Mám na Edovi ráda to, jak prozáří scénu, ve které se objeví, ale i to, jak spojuje ostatní nesourodé charaktery dohromady. Jak pár z Vás poznamenalo, málokdy se vyprávění dočkáme z pohledu Edwarda – je většinou tou druhou postavou ve scéně, které do hlavy nevidíme. Není to proto, že by nebyl dostatečně zajímavý, ale proto, že ho teprve čekají klíčové dějové linky a taky proto, že mám ráda jistou dávku tajnůstkářství, která z něj dělá přitažlivější postavu. Slibuju, že se je rozhodně na co těšit! Edward je velmi vděčná postava, která se píše naprosto sama a přirozeně. Přála bych ji každému autorovi a především, je to postava, by MJMK nefungovalo, jak má. Přemýšleli jste nad tím někdy?

Tady je mých 10 důvodů, proč je důležité míti Edwarda


1. Je ochotný se pro Vás nechat zařadit do koleje, kam nepatří

Edward si sám na svoje zařazování pamatoval naprosto jasně. Eileen přišla na řadu jako úplně první ze všech, sotva usedla na stoličku a klobouk se dotkl její hlavy, zařadil ji do Zmijozelu. Eileen zkroušeně se sklopenou hlavou zamířila ke stolu zeleno-stříbrných barev a raději se ani nedívala k profesorskému stolu, aby její otec nepoznal, jak moc je zklamaná. Edward věděl, že se toužila dostat odjakživa do Havraspáru. Posadila se tehdy vedle Nikolaos, která chodila do čtvrtého ročníku. Starší sestra ji chlácholivě utěšovala, byť sama Zmijozel nenáviděla. Edward přišel na řadu vzápětí, a když mu klobouk spadl přes oči, nemohl se rozhodnout. Aniž by Ed doopravdy přemýšlel o tom, co dělá, myslel jen na Eileen a na to, aby nezůstala ve Zmijozelu sama.
„Jsi velmi šlechetný mladý muž,“ šeptal mu hlásek v hlavě. „Máš odvahu i kuráž hned za dva.“
„Jen ať Eileen není sama ve Zmijozelu,“ pomyslel si zoufale.
„Hm…vidím, že ti nechybí loajalita a věrnost, opravdu se vyznačuješ vlastnostmi pro Nebelvír. Pokud však víš jistě, že nechceš svoji sestřenici opustit, ať je to tedy – ZMIJOZEL!“


2. Pro své přátele by udělal cokoliv

„Podepíšeš se mi?“
Abe se vytrhl ze zamyšlení a ohlédl se směrem, odkud přicházel slabý hlásek. Vedle stolu ve Velké síni, kde právě obědval, stál hlouček chichotajících se dívek ze třetího ročníku. Dívce, která nesmělou žádost pronesla, rudě hořely tváře studem. Zírala někam do země a neodvážila se na svůj idol zadívat zpříma.
„Jo, jasně,“ souhlasil Abe a rychle načmáral své jméno na stránku Bradvického zpravodaje s jeho podobiznou. Edward svoji propagační kampaň na podporu bradavických šampionů vzal smrtelně vážně a úspěšně školu zásoboval novinkami. Včera Abeho pronásledoval s fotoaparátem až do koupelny a snažil se ho přesvědčit, že za fotografii polonahého šampiona mu děvčata utrhnou ruce. Albus, celý od mýdla a neohrabaně zabalený v ručníku, ho pronásledoval přes celou společenskou místnost a pokusil se ho uřknout. V některých bodech propagace se zřejmě neshodli.
Dívka si podepsaný kousek novin přitiskla zbožně na hruď jako trofej. Její kamarádky se kolem ní okamžitě shlukly a všechny podpis s chichotáním obdivovaly.
„Kšá!“ rozehnal dav Edward suveréně. Příchod nejznámější tváře školy je rozrušil ještě víc, než obědvající bradavický šampion. Za hlasitého smíchu se skupinka rozutekla do všech stran.


3. Porve se pro Vás s druhým klukem, i když nejste jedna z jeho současných přítelkyň nebo objekt milostného zájmu

"Měls mě na ten pitomý ples pozvat dřív, než tě Frank předběhnul!“ křičela Rose divoce a vlasy ze slušivého drdolu se jí uvolnily a padaly dolů. „Vyléváš si na něm vztek jen proto, že jsi zbabělý srab!“
„Já jsem tě na žádný ples pozvat nechtěl!“ ohradil se Scorpius pohrdavě. „ I tady Longbottom tě pozval na poslední chvíli jen proto, aby nešel sám! Kdo by chtěl jít zrovna s tebou?“ 
Rose se zatvářila, jako kdyby ji Scorpius uhodil. Několikavteřinové ticho přerušil ale Edward.
"Jsi obyčejný kretén, Malfoyi,“ ucedil skrz zuby a vší silou se rozmáchl pravačkou. Rána zasáhla Scorpiuse zcela nepřipraveného a poslala ho rovnou k zemi. Několik lidí okolo vyjeklo.



4. Sežene pro Vás v Bradavicích kafe, ohnivou whisky, poznámky do přeměňování a jiné nezbytné věci k přežití. Kdekoliv a kdykoliv.

Do zahájení konkurzu zbývaly dvě minuty. Naštvaně zaklapla knihu a rozhlédla se. Edwarda samozřejmě nikde neviděla. Když už se chtěla rozčílit, někdo jí přímo pod nos strčil kelímek s kávou.
„Snad tu nedřepíš od rána,“ ušklíbl se Edward posměšně a posadil se vedle ní.
„Kde jsi byl?“ vyjela po něm. „A co je tohle?“
„Kafe?“ odpověděl rádoby otázkou. „Nápoj na zahřátí, tuším. Tak si ho vezmi, Weasleyová, nebo mi upadne ruka.“
Rose nedůvěřivě kelímek přijala. Z obavy, že se jedná o nějaký žert, tekutinu uvnitř důkladně očichala, ale opravdu voněla po kávě. Edward, si její podezřívavosti všiml, ale nedal nic najevo a usrkával dál svoji kávu říznutou ohnivou whisky.


5. Má vždycky ty nejlepší nápady

Edward však něco chvíli soustředěně smolil na klíně a o pár vteřin později si s vítězoslavným úšklebkem nasadil na hlavu svůj provizorní vynález.
„Dámy a pánové, představuju vás profesionální lapač žen,“ ukázal směrem vzhůru. „Přenosné jmelí roku 2018.“ Z čelenky usazené v jeho tmavých vlasech mu visel drát jako tykadlo, na jehož konec přidělal větvičku jmelí, které se mu teď houpalo přímo před očima.
Albus vyprskl smíchy do své sklenice a Eileen se zatvářila nanejvýš skepticky. „Snad nečekáš, že tohle bude fungovat,“ pronesla nevěřícně.
„Sleduj,“ řekl a seskočil ze své stoličky. Popošel o pár kroků dál ke dvěma mrzimorským spolužačkám ze školy. 
Eileen a Albus neslyšeli ani slovo z toho, co jim řekl, ale dívky se při pohledu na jeho vynález upřímně rozesmály. Dolehla k nim ale jeho další věta.
„…takže prakticky právě stojíme oba pod jmelím a podle tradice bych tě měl políbit…“
A k jejich nesmírnému úžasu dívka souhlasila a vlepila mu krátkou pusu na rty – a co hůř, její kamarádka udělala vzápětí to samé.
„Takže dva nula pro mě,“ kasal se Edward o chvíli později. „A teď, když mě omluvíte, mám dost práce.“


6. Má skvělou létající mašinu, na které Vás ochotně sveze

Motorka byla tak obrovská, že hravě svezla tři lidi, kteří z ní právě seskakovali jeden po druhém dolů.
„To je naprostá senzace!“ zahalekal Albus Potter potěšeně. „Ne tak pohodlné jako koště, ale přesto parádní.“
„Že jo? Nejlepší vánoční dárek na světě,“ zazubil se Edward Gregorovič pyšně a připlácl si pečlivě učesané vlasy zpátky k hlavě. „Teda Tichošlápek říkal, že se na ni lepí holky, ale netušil jsem, že až tak doslova…“
Eileen svého bratrance probodla nenávistným pohledem. Držela se doposud motorky tak pevně, až jí zbělaly klouby. Abe jí nabídl ruku a pomohl jí slézt dolů. Ela se viditelně třásla.
„Ty zatracený pitomče!“ okřikla Edwarda, když konečně našla slova.
„Co to s tebou je?“ nechápal.
„Co to se mnou je?“ zopakovala nevěřícně. „Lítáš s tím jako prase, to se děje! Vždyť jsi nás mohl zabít!“
"Jenom jsem chtěl zkusit, co z ní vymáčknu…“



7. Má smysl pro čest, ale velmi ochotně na všechny zábrany a pravidla zapomene, když je třeba

Rozhodně si nemusel dělat starost, jak se ke své prohře postaví Edward. Vlastně se zachoval přesně, jak se dalo očekávat. Stál uprostřed nebelvírského kolejního stolu a nadšeně přesvědčoval všechny kolem, že Albus Potter je rozhodně adept na výhru. Uzavíral sázky a své pokřiky o chrabrosti nového šampiona doplňoval historkami z jejich společných dobrodružství. A lidi kolem mu to spolkli i s navijákem, jako vždycky.
„Tady ho máme, šampiona!“ zahalekal teatrálně, seskočil ze stolu a chytil vyděšeného Albuse kolem ramen. „No není dokonalý? Dámy a pánové, tohle je náš budoucí vítěz!“
Abe se poprvé za dva dny proti své vůli musel usmát. 

8. Uspořádá Vám nezapomenutelný večírek, aniž byste museli mít důvod k oslavě

Všichni zúčastnění měli na sobě pouze plavky, od stěn se odrážela hlasitá muzika a desítky smějících se hlasů. Rose ode dveří zahlédla Eileen se Soňou, jak na ni mávají ze skládacích lehátek na protějším břehu bazénu, zahlédla taky svého bratra Huga, který partu spolužaček bavil tím, že je stahoval z okraje bazénu za kotníky do vody. Kolem hlavy jí proletěl nafukovací míč a odněkud z davu se okamžitě vynořil Edward.
Na očích měl nasazené sluneční brýle, jinak měl na sobě pouze plavací šortky a Rose na okamžik napadlo, že docela chápe, proč s ním Dominique vydržela krátce chodit.
„Vítejte dámy!“ zvolal slavnostně.
„Letos ses překonal!“ ujišťovala ho Dominique ohromeně.
„Je to senzace, že ano?“ ušklíbl se a rozhlédl se po bavících se lidech. „Co na to říkáš, Weasleyová?“
Rose, která se Edwardova večírku účastnila poprvé, neochotně souhlasila. „Vypadá to prima.“
„Jenom prima?“ uchechtl se, ale nehodlal se v tom dál šťourat. „Tak župany a boty dolů, dámy. Tady si můžete vzít nahřívané ručníky, našlapujte opatrně, zřejmě se mi podařilo vyčarovat ten písek včetně několika mořských krabů.“


9. Máte v něm přítele na celý život, a to se vždycky hodí

„Weasleyová, chceš mě zabít?“ obořil se na ni Edward a chytal se za srdce. „Takhle mi rozbít představu o naší budoucnosti!“
„Naší?“ nechápal Abe. „V jaké zvrácené představě to žiješ? Ty se k nám nepočítáš.“
„Jistěže ano,“ odfrkl si Edward. „Hned jak opustíme Bradavice, nastěhuju se k vám a budu s vámi bydlet až nadosmrti.“
„Jak jsi na něco takového vůbec přišla?“ zajímala se Eileen šokovaně a okázale ignorovala propukající hádku mezi chlapci o tom, kde jsou hranice jejich přátelství. 
„No já nevím, říkala jsi, že se mnou chceš mluvit, že je to tajemství a je to důležité,“ pokrčila Rose rameny. „Prostě mě to napadlo.“
„A proč bych k tomu zvala Edwarda?“ nechápala Eileen.
„Protože ho s sebou taháte všude?“
„Vážně, Rose? Vážně? Ty ho v tom podporuješ?“ zaúpěla Ela, když se Edward vítězoslavně zasmál. „Děláš si ze mě legraci?“


10. Bez něj by si několik z Vás vyrvalo zoufalstvím vlasy - věřte mi, pochopíte to v 50. kapitole! 



A proč se nad tím vlastně zamýšlím? Právě jsem dopsala 52. kapitolu a té příští se docela děsím, protože jakkoliv mám Edwarda ráda, někdy je i nad moje síly zvládnout divoké stránky jeho osobnosti. Tím hůř, když téměř všechny výše zmíněné body naplní během jednoho večera. Merlin s námi. A s celým Londýnem. 

You May Also Like

7 Comments

  1. Odpovědi
    1. Bradavice by bez něj byly jistě tišší...klidnější... bezpečnější... :))

      Vymazat
  2. Krásné zamyšlení, Edward je rozhodně postava, která za něj stojí...
    (A teď schválně, co tahle stránka s tím komentářem udělá. Blog MJMK mi ráno odepsal, že mám špatný součet a komentář smazal, potom co ho ve středu půl dne vůbec nezaregistroval...)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že tady bude fungovat všechno tak, jak má!
      Kdyby ne, dej vědět. Snažila jsem se komentáře zpřístupnit všem, i těm bez google účtu, bez opisování slov atd... Snad to bude fungovat.
      Ale trochu s tím tady zápasím, je to pro mě pořád nové, tak se snažím zvyknout si. :)

      Vymazat
  3. Edward je jedna z mých nejoblíbenějších postav. Ne-li nejoblíbenější! Moc se na další kapitoly těším (i když to znamená, že se zase posuneme blíž ke konci), protože každá scéna s Edem fakt stojí za to! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fakt, že svět bez Eda by byl dost smutnej a těch nenaplněných přání, svazků a přátelství, která zapříčinil a zapříčiní! :) Sama jsem zvědavá, jak z těch průšvihů vybruslí(me).

      Vymazat
  4. Edwarda proste nejde nemilovať❤ Čakám na dobu, kedy aj ja budem mať podobného kamaráta :D

    OdpovědětVymazat